Právě si prohlížíte Věra Jourová: Česko má v Evropě dobrou pověst díky odkazu Václava Havla. I já občas říkám, že s ním důležité věci konzultuji.
Věra Jourová při slyšení v Evropském parlamentu předtím, než se stala místopředsedkyní Evropské komise a podruhé eurokomisařkou. Zdroj: Evropský parlament

Věra Jourová: Česko má v Evropě dobrou pověst díky odkazu Václava Havla. I já občas říkám, že s ním důležité věci konzultuji.

  • Autor příspěvku
  • Rubriky příspěvkuPOLITIKA

Česká republika se ve druhé polovině roku 2022 ujme předsednictví v Radě Evropské unie. To může být pro české politiky příležitost klást důraz na politiky, které jsou podle nich stěžejní. Jakým výzvám bude nejen Česko, ale i Evropská unie čelit? Jaká je budoucnost evropské integrace? A jak silná je pozice demokracie v EU? Na tyto i další otázky jsme se ptali české eurokomisařky a místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové.

Evropská integrace se stále vyvíjí, od ekonomické a tržní přes politickou až po kulturní. Jakým dalším směrem se bude integrace prohlubovat? 

Zdravotní krize – pandemie koronaviru – opět ukázala, že se Evropa v těžkých časech dokáže semknout  a tentokrát i v oblastech, kde mají tradičně členské státy plnou suverenitu. Nejen, že jsme centrálně nakupovali vakcíny a zajistili jejich férovou distribuci mezi členské státy, ale nyní je jasné, že se musíme podívat, jak lépe zajistit společnou prevenci a reakci na zdravotní hrozby. Ty je třeba lépe předvídat a nasadit rychlá protiopatření.  Tzv. covid pas byl důkazem, že EU umí jednat rychle a účelně. Covid pas zachránil letošní turistickou sezónu napříč Evropou, umožnil fungování služeb i kultury, odboural hranice. Je to chytré digitální řešení vyvinuté a dotažené do konce za pár měsíců. 

Další úzká spolupráce bude vycházet ze souběžné ekologické a digitální transformace, ke které máme politikami EU společně nakročeno. Reagovat na tyto změny musíme i proto, aby Evropa obstála ve světě, ale také proto, že planeta je jen jedna a musíme ji předat v životaschopném stavu dalším  generacím. 

Už pár let zažíváme digitální revoluci, s tím souvisí  větší propojenost míst, lidí a různých chytrých technologií. Klíčová bude větší digitální autonomie EU a ta bude záviset na kapacitě pro ukládání a zpracování dat, při zachování otevřenosti světu, důvěry, bezpečnosti a základních práv. Digitální ekonomika, zejména zpracování dat, vysoce výkonné výpočetní procesy a jejich architektury mohou mít pozitivní dopad na ekonomiku a konkurenceschopnost, ale, co považuji za nejdůležitější, je, aby byly tyto technologie, včetně umělé inteligence,  vyvíjeny v souladu s naprostým respektováním základních práv a hodnot EU.

Ještě bych zmínila, že spojování evropského trhu stále probíhá, je to proces, který bude pokračovat. Věřím v další odstraňování bariér obchodu, proudění služeb i ve finančnictví, a abych se vrátila na začátek, Evropa si poprvé společně půjčila obrovský balík peněz na obnovu po pandemii. To vnímám jako důležitý společný krok. 

Jaká je v celé EU a v celém integračním procesu pozice demokracie? 

Naprosto klíčová. Beru ji jako naprosto neoddiskutovatelnou hodnotu, na které celá EU stojí. Zažila jsem totalitní režim a je to něco, k čemu se nesmíme ani přiblížit. Pamatuju si to nepohodlí jednotné pravdy, nerovné příležitosti a samozřejmě další oklešťování svobod.  Evropská unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin. To, že má každý v EU stejná práva, je pro mě základ, ale i tady bych ráda viděla zlepšení v oblasti rovných příležitostí. To je něco, na čem také pracuji. Tyto hodnoty musí být vůdčím principem při tvorbě jakýchkoli politik EU, jak už jsem zmínila výše třeba v souvislosti s vývojem umělé inteligence. Již několikátým rokem po sobě však sledujeme erozi demokratických vlád po celém světě, ale i odklon od těchto principů v rámci Evropy. Demokracii nesmíme brát jako samozřejmost,  jak vidíme, může nastat obrat a ten může způsobit nebezpečné změny ve společnosti, které se budou těžko napravovat.  

Prakticky jsou procesy Unie vystaveny několika úrovním demokratické kontroly – přímo voleným Evropským parlamentem, Komisí, jež je mu odpovědná, a Radou, na níž rozhodují demokraticky vybraní a potvrzení ministři členských států. O demokratickém deficitu tedy nelze mluvit, spíš máme deficit vysvětlovací. O nějakém diktátu Bruselu tedy nemůže být řeč.

Zažila jsem totalitní režim a je to něco, k čemu se nesmíme ani přiblížit. Pamatuju si to nepohodlí jednotné pravdy, nerovné příležitosti a samozřejmě další oklešťování svobod.  Evropská unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin.

Je EU efektivní v udržování demokratického zřízení ve svých členských státech a v prosazování demokratických hodnot v okolních státech? (svoboda slova, svoboda tisku, svobodné volby, lidská práva, práva menšin…)  

Na jedné straně má k tomu EU nástroje. Státům, které porušují základní hodnoty, na kterých Unie stojí, můžou být pozastavena členská práva. Jde však až o krajní možnost.  Na straně druhé je tu vždy možnost dialogu a domluvy a těm dávám přednost před nějakým trestáním členských států.  Také si myslím, že se o povědomí o demokracii, právním státu a vládě práva musíme starat a pracovat na něm. Iniciovala jsem zpracování výroční zprávy o právním státu, kterou zpracováváme každý rok ve všech členských státech. Sledujeme protikorupční opatření, nezávislost justice, svobodu médií a vyvažování ústavních  mocí ve státě. Zpráva slouží k zahájení včasného dialogu s konkrétním státem, kde jsou patrně tendence, které by mohly vést k porušení systému právního státu. Podotýkám, že to je princip, ke kterému se upsaly všechny státy a který potřebujeme pro fungování Unie jako celku. Zpráva poslouží i jako podklad pro hodnocení států z hlediska pravidla podmíněnosti evropských fondů fungováním právního státu. Toto hodnocení už nyní probíhá.           

Kam úroveň demokracie v EU a jejím okolí směřuje?

Udržení demokracie záleží na svobodných volbách, ty musíme chránit především v dnešní digitální době. Viděli jsme, jak sociální média mohou ovlivnit rozhodování lidí, a proto jsem představila Akční plán pro evropskou demokracii.  Do konce roku navrhnu legislativu v oblasti politické reklamy, která se zaměří na sponzory placené politické reklamy online  a produkční a distribuční kanály, včetně online platforem a inzerentů. Lidé musí vidět, kdo za obsah platí. Stejně tak se snažíme umožnit, aby lidé byli odolnější proti dezinformacím, to řešíme mimo jiné s online platformami. Ty nyní přepracovávají kodex proti dezinformacím, kde jsme posílili požadavky na online platformy a požadujeme robustnější monitorování a dohled. Proti zahraničním aktérům, kteří cíleně využívají dezinformace k destabilizaci Evropy, budeme  mít nástroje k restriktivním a diplomatickým opatřením. K tomu, aby se lidé mohli informovaně rozhodnout, je také třeba posilovat nezávislá média. V Unii máme smluvně dohodnuto, že zaručíme princip svobody slova a přístupu k informacím. Máme povinnost vytvořit podmínky pro nezávislá a veřejnoprávní média, aby mohla tyto principy naplňovat. Máme povinnost podporovat, ale nesahat na obsah, nezasahovat do toho, co se píše. Chráníme média jako aktéry na společném evropském trhu. Nemáme ale posílenou ochranu médií jako specifického aktéra důležitého pro demokracii. Na takové legislativě teď pracuji. 

Jaká je pozice České republiky v EU?

Česká republika je středně velká členská země srovnatelná třeba s Portugalskem nebo Řeckem, Švédskem. Myslím, že  tíhneme více k severštějším státům také naším hodnotovým zaměřením a snáze se nám s nimi navazují partnerství v prosazování našich zájmů,  zdaleka se neomezujeme jen na dohody v rámci V4. Klíčová bude druhá polovina příštího roku, kdy nás čeká Předsednictví ČR v Radě EU.  Je to pro Českou republiku velkou příležitostí pomoci Evropě posunout se vpřed a ukázat sami sebe nejlepším světle. Česká republika bude v Bruselu viditelnější, bude předsedat všem zasedáním ministrů i na nižších diplomatických a technických úrovních a to umožňuje velký politický vliv, umožňuje utvářet agendu EU, byť jako nestranný, čestný makléř. Předsednická země má podle mé zkušenosti vliv na atmosféru jednání, svižnost, věcnost, spolehlivost při dosahování rozumných kompromisů probírané agendy. Pamatuji předsednictví, která jednání spíše jen organizovala, ale i taková, která dokázala EU tlačit určitým politickým směrem nebo prosadit nová řešení nějakých strategických celoevropských problémů. Záleží na autoritě, nejen na té formálně dané, ale i té přirozené, vnesené do jednání dlouhodobou reputací země, ale i silou osobností, které země nasadí – diplomatů v Bruselu i ministrů a jejich náměstků a dalších úředníků. Otisk předsednictví do historie EU může být  opravdu výrazný. Je to také příležitost k představení české společnosti a kultury. Uvidíme, jak bude vypadat situace kolem covidu, ale ráda bych se osobně zapojila do aktivit a akcí, jak jen mi to moje nezávislá role místopředsedkyně dovolí. 

Nemyslím si, že by bylo Česko vnímáno jako rebelující země. Kauza Čapí hnízdo je dotační kauzou a její řešení probíhalo  po kanálech k tomu určených, mezi auditory Evropské komise a příslušnými českými ministerstvy. Projekt byl vyňat z evropského financování a nyní je to záležitost české justice. 

Měla by EU zájem o to, aby byla ČR součástí rychlejšího proudu EU nebo silnějšího jádra? 

Krása EU spočívá v tom, že toto nechává čistě na členských státech, jak moc se zapojí. Vidíme to třeba na odevzdaných národních plánech obnovy z různých států. To, že má stát dobře promyšlené, čeho chce v Evropě nebo díky Evropě dosáhnout, je základ pro to něco po pandemii opravdu změnit a teď nemluvím jen o financování a investicích. Evropa dává příležitost zapojit se, být vidět státům bez ohledu na velikost nebo na to, jakou historickou zátěž si s sebou nesou. V roce 2017 proběhl v Česku velký výzkum. Češi odpovídali, že by chtěli, aby EU dělala méně, zato více efektivně. Jedna z možností byla také hlubší integrace EU nebo tzv. vícerychlostní Evropa. Ani jedna z těchto variant v Česku nerezonovala. Záleží také na tom, zda Česko přijme Euro, což v tuto chvíli nemá jasný časový rámec. 

Jak je v EU nebo v Evropské Komisi Česká republika vnímána právě z pohledu demokracie? (je rebelující zemí?, trápí EK kauza Čapí hnízdo?)

Česko má v Evropě dobrou pověst díky odkazu Václava Havla. I já mám v kanceláři jeho fotografii a občas říkám, že s ním důležité věci konzultuji. On sám kladl velký důraz na občanskou společnost a já jsem pyšná na vlnu solidarity v Česku během covidu, lidé šili dnem i nocí roušky, dělali sbírky na počítače pro školáky. Ale demokracie není jen o občanské společnosti, ale také o vládě práva a svobodných médiích. Již jsem zmiňovala výroční zprávu o právním státu, dala jsem si velký pozor, aby byla skutečně nezávislá, a panuje shoda na tom, že v Česku nedochází k systematickým změnám, které by vládu práva ohrožovaly. Máme nezávislou justici, kde výtka směřuje k délce soudních procesů. Stran médií je znepokojující situace kolem Rady české televize, ale její medializace pomohla na problém upozornit. Nemyslím si, že by bylo Česko vnímáno jako rebelující země. Kauza Čapí hnízdo je dotační kauzou a její řešení probíhalo po kanálech k tomu určených, mezi auditory Evropské komise a příslušnými českými ministerstvy. Projekt byl vyňat z evropského financování a nyní je to záležitost české justice.  

Je podle Vás Evropská unie aktuálně jednotná? Dokáže jako celek společně hájit lidská práva a svobodu? Pokud ne, v čem je podle Vás problém? 

Těžko bychom hledali jiné místo na světě, kde by byl kladen takový důraz na dodržování lidských práv a občanských svobod, než je Evropa.   

Jaká je podle Vás největší výzva EU kromě obnovy po pandemii? 

Myslím, že ta výzva spočívá v důvěryhodnosti demokratických institucí, které musí sloužit občanům a reagovat na změny. Musí také ustát tlaky populistů. Takže bych to shrnula, že Evropa musí držet pohromadě a odolat tlakům jak zevnitř, tak zvenčí.  Samozřejmě sleduji stav demokracie i mimo EU. Jsem ráda za oživení transatlantické aliance, bude nás čekat užší integrace západního Balkánu a klíčové bude partnerství s Afrikou. Poslední dobou se hodně mluví o Afganistánu a je jedině správně, že je Tálibán pod mezinárodním tlakem, aby respektoval práva žen. Zde se také přičinila EU.  Pokud jde o Rusko, EU musí pokračovat v hájení svých zájmů a prosazování hodnot a trvat na tom, aby putinovský režim zastavil akce proti EU a jejím členským státům, včetně šíření dezinformací. A s Čínou máme hodně společné práce, pokud jde o naplnění cílů ke snižování emisí, spolupracujeme v oblasti obchodu, ale při respektování lidských práv nebo nakládání s osobními údaji se ukazují propastné systémové rozdíly. To v Evropě rozhodně nechceme. 

Autor: Jana Lipská