Právě si prohlížíte Rusko se za tři týdny posunulo o třicet let zpátky. Podle mě je to taková reinkarnace Sovětského svazu, říká publicista Just

Rusko se za tři týdny posunulo o třicet let zpátky. Podle mě je to taková reinkarnace Sovětského svazu, říká publicista Just

Už více než 14 dny napadlo Rusko Ukrajinu. Politici i bezpečností experti konflikt označují jako ten největší od konce druhé světové války v Evropě. Státy Evropské unie spolu se západními zeměmi uvalily na Rusko bezprecedentní sankce. „Život se tu každopádně hodně změnil,“ říká v rozhovoru pro DOKONTEXTU novinář žijící v Rusku Jiří Just.

Před týdnem jste řekl, že je v Rusku euforie, že sankce nejsou vidět. Už se nějak projevily? Od té doby zmizelo z ruského trhu mnoho zahraničních firem, naposledy třeba McDonald’s.

Nejvíce se na životě běžných Rusů promítá právě odchod těchto zahraničních firem. To jsou sankce, které pociťují právě teď, dopady ostatních přijdou pravděpodobně až později. Začíná tu být cítit nedostatek. Není to tak, že by obchody měly prázdné regály. Ale to, co vidíme právě teď, jsou zavřené obchody a restaurace celosvětových společností, které se z Ruska stahují a to je pro běžné Rusy velmi nepříjemné.

Pocítil jste sám nějakou změnu ve svém každodenním životě? Cítíte se v bezpečí?

Ne, nebezpečí nepociťuji určitě. Aspoň ne to fyzické. Co je ale velmi nepříjemné je zákon, kvůli kterému vám nově hrozí až patnáct let vězení za šíření dezinformací. Musím si tedy dávat více pozor na to, co říkám. Tenhle typ určité autocenzury je velmi nepříjemný a pociťuji ho silně. 

Nepříjemností je pro mě také třeba to, že se z ruského trhu stáhly společnosti Visa a MasterCard. Nemůžu si těmito kartami ani zaplatit v obchodě a musím si různými způsoby převádět peníze z českého účtu na ruskou kartu. To se mě osobně asi dotklo ze všeho nejvíc.

V souvislosti s tímto, neuvažoval jste o návratu do Česka?

Zatím ne. Popravdě mě bude zajímat, jak se bude Rusko dál vyvíjet, jak se bude vyvíjet ta euforie, která tu pořád je. 

Život se tu každopádně hodně změnil. Rusko teď a před třemi týdny jsou dvě úplně rozdílné země. Zatím ale neuvažuji o návratu do České republiky. 

V čem je Rusko tak jiné?

Před třemi týdny bylo ještě Rusko součástí globálního světa. teď jsou zde vidět spíše tendence k tomu, že se z Ruska stane uzavřenější země. Jednak kvůli odchodu západních firem, jednak kvůli jednání samotného ruského státu. Už jsem zmínil ten drakonický zákon o dezinformacích. To si ještě před třemi týdny nemohl nikdo představit. 

Ruský režim byl autokratický, ale za ty dva nebo tři týdny se posunul blíž k totalitě. To mě hodně překvapilo a nečekal jsem, že by to mohlo být až takhle špatné. Rusko se za tři týdny posunulo o třicet let zpátky. Podle mě je to taková reinkarnace Sovětského svazu.

Jak situaci okolo sankcí a války vnímají místní média? Reflektují to vůbec nějak?

To je jeden z dopadů války. Mimořádně a jednoznačně dominují média, která chrlí tu vládní propagandu. Rusové prakticky nemají možnost, jak se dostat k objektivním informacím. A dalo by se říct, že o ně ani nemají zájem. Ruský mediální prostor se zásadně zúžil, zejména kvůli zmiňovanému zákonu o dezinformacích. 

Skončilo několik nezávislých médií. Další médium, jako je třeba asi poslední opoziční list Novaja gazeta, musela vymazat texty o Ukrajině. Jinak by novinářům hrozilo 15 let vězení. Takže nezávislost a objektivita médií už v Rusku v současnosti neexistuje. To už jsou jen pokusy o to nějak informovat Rusy o tom, co se děje na Ukrajině. 

Jak vypadá denní agenda zbylých médií? Reflektují vůbec téma války a sankcí, nebo se snaží spíše nastolit agendu ve smyslu: Nic se neděje, nic se pro nás nemění?

Pokud budeme brát ta státní média, tak ta se snaží reflektovat to, co se děje na Ukrajině. Ale jen z jejich propagandistického pohledu. To znamená, že vše jde podle plánu, Rusové osvobozují Ukrajinu a Ukrajinci je vítají, nikdo nebombardoval porodnici a tak dále. Jde o velice hrubou propagandu, která šíří spíše lži, než informace.

Co se týká nezávislých médií, tak ta se snaží pracovat jak mohou. Věnují se tedy spíše domácím tématům a válku zmiňují vzdáleně, aby z toho neměli problém. I ta nezávislá média se snaží nějak přežít tuto dobu, ale neviděl jsem u nich nějaké odsuzující články. Jsou pod obrovským tlakem. 

I přes zákaz a pod hrozbou velkých trestů se v ruských městech konají velké demonstrace. Zaznamenal jste nějakou? A objevily se informace o protestech v médiích?

Jsem novinář, takže jsem to samozřejmě zaregistroval. Na některých nezávislých webech, které se věnují demonstracím, se o tom informace objevují. Média, která působí ze zahraničí, o demonstracích také informují.

V těch oficiálních médiích se ale neobjevuje vůbec nic. Chtěl bych zdůraznit, že každý, kdo vychází do ulice a protestuje proti válce, je hrdina. Také mu hrozí nejméně velice vysoká pokuta, 15 dní vězení nebo dokonce i ten 15letý trest vězení. I to hodně vypovídá o současném Rusku.

Vnímáte ve společnosti, že je Rusko ve válce, nebo je život takový jako dřív? Bojí se lidé o svůj život v současnosti nebo třeba o budoucnost?

Ne, ne. Řekl bych, že většina Rusů tu válku vůbec nevnímá. Jiné je to samozřejmě u lidí z regionů, které sousedí s Ukrajinou.

Ale třeba Moskva tou válkou nežije. Když třeba nezdvořile nahlédnu lidem v metru do mobilu, tak si o válce čtou, ale bohužel si čtou jen informace, které jim předkládá ruská propaganda. 

Rezonuje ve společnosti symbol Z? Setkal jste se s ním?

Ne. Popravdě řečeno vůbec. Vidím to na různých fotkách, na sociálních sítích, ale na ulici ne. Dneska jsem se byl projít v centru Moskvy a neviděl jsem to ani na jednom autě, batohu a tak podobně. Propaganda se to snaží používat, ale není to tak využívané. 

Když to třeba srovnám se svatojiřskou stužkou, která se používala v roce 2014, tak to je něco úplně jiného. Ta se používala pro vyjádření solidarity se separatisty na Donbase. Tuto stužku v černo oranžové barvě nosila půlka Moskvy, bylo to všude na autech, lidé chodili v těchto barvách. 

Písmeno Z se snaží využít propaganda, ale běžné Rusy to příliš nezajímá. To také částečně vypovídá o přístupu Rusů k této válce. Místní průzkumy říkají, že válku podporuje 71 procent lidí. Ta skutečná podpora se ale podle mě může pohybovat tak maximálně okolo 20 procent. Zbytek to akceptuje, ale spíše pasivně.

Je tedy ve společnosti vidět jakási apatie oproti roku 2014?

Rozhodně. Já si vybavuju, že před osmi lety byly v centru Moskvy stánky, kam lidé přinášeli humanitární pomoc, na Donbas jely tisíce dobrovolníků. Tehdy to byla obrovská vlna euforie. Vznikaly spolky jako Antimajdan, které se přímo vymezovaly proti ukrajinské vládě. Teď je to absolutně jiné. Ruská společnost nežije válkou a rozhodně nežije nějakou denacifikací ukrajinské vlády, o které mluví ruská vláda. 

Jak je to po dvou týdnech války s cizinci? Je znát jejich odliv, nebo tu válku tolik neřeší, stejně jako místní?

Mnoho lidí z Ruska odjelo. Většinou šlo o podnikatele nebo zaměstnance západních společností, kteří tu pracovali. Došlo k obrovskému odlivu lidí z Ruska. Ví se o podnikatelích, o novinářích, včetně třeba Ivany Milenkovičové z Českého rozhlasu.

Co se týká třeba cizinců z bývalých postsovětských zemí, tak tam je vidět také odliv. Dneska jsem mluvil se známým z Uzbekistánu a ten říkal, že se obává, že bude muset kvůli ekonomickým sankcím odjet zpátky domů, protože tu nebude taková životní úroveň. Tedy z Ruska do Uzbekistánu. To je země, která je na tom za normálních okolností mnohem hůře. 

Může být odsun lidí z Ruska jeden z důsledků války?

Rozhodně. A to se týká i Rusů. Vezměme si třeba Gruzii. Malá země, která má asi 3,7 milionu obyvatel. Podle tamního ministerstva hospodářství do země přišlo za poslední dny 25 tisíc Rusů. A to jsou oficiální informace. Rusové také prchají před horší životní úrovní, obávají se politických represí, obávají se toho, že ta ekonomická situace bude velmi špatná. Prchají nejen cizinci a Ukrajinci. Prchají také Rusové před Putinovou válkou. 

Jak podle vás bude Rusko vypadat po válce? Směřuje v nějakých ohledech zpátky k Sovětskému svazu? Nebo je šance, že se nastartuje k nějakému postupnému přechodu k demokracii?

Taková šance bohužel není. Ty tendence jsou přesně opačné. Rusko se bude chtít čím dál tím víc odstřihávat od globálního světa a uzavírat se co nejvíc do sebe. To neprospěje ani Rusům, ani nám. Protože Rusko tím pádem bude ještě nebezpečnější, než je teď.

Autor: Jiří Vokřál